Kommissionsgewehr 1888 /puška vzor 1888.

Zbraně a technika / Kommissionsgewehr 1888 /puška vzor 1888.

Kommissionsgewehr 1888 /puška vzor 1888, je dílem pruské zkušební komise pro pušky.

Závěr pušky vychází z pušky systému Mauser 1871. Nábojová schránka vychází ze systému Mannlicher. Německé bezokrajové náboje byli lepší než rakousko-uherské náboje. Díky tomu mohl být rámeček na náboje symetrický a do nábojové schránky se může nasazovat z obou bočních stran pušky.

Hlaveň je uložena uvnitř kovového pláště.

Stačilo jen několik let a puška vzor 1888 zastarala. V té době byli zaváděny do výzbroje v různých zemích nové systémy pušek. To způsobilo, že v roce 1898 byla v Německu do výzbroje zařazena puška Mauser vzor 1898.

Pušky vzor 1888 zůstaly ve výzbroji druhosledových jednotek. Puška byla upravena v letech 1905 a 1914. Jednalo se o úpravy pro nabíjení nábojovým páskem. Došlo také k převrtání hlavně.

Ráže: 7,92 mm.

Délka pušky: 1250 mm.

Délka hlavně: 740 mm.

Hmotnost pušky: 3,8 kg.

Zásobník na pět nábojů.

Hledí (na dálku) 2050 m.

 

V roce 1890 byla zavedena karabina 88. Ta vychází ze vzoru 1888 s těmito změnami: Délka pušky byla zkrácena. Nemá vytěrák ani se nenasazuje bodák. Držadlo závěru je změněno.

Ráže: 7,92 mm.

Délka pušky: 950 mm.

Délka hlavně: 445 mm.

Hmotnost pušky: 3,1 kg.

Zásobník na pět nábojů.

Hledí (na dálku) 1200 m.

 

Po první světové válce zůstalo na našem území ve vojenských skladech množství pušek vzor 1888. Tyto značně zastaralé pušky naše armáda sice skladovala, ale zároveň je považovala za bojově nepoužitelné.

A tak bylo rozhodnuto je upravit a zařadit do výzbroje strážních útvarů naší prvorepublikové armády. Do výzbroje strážních útvaru byla zavedena výnosem z 21. října 1929. Puška dostala nové označení: strážní puška Mauser vz. 88.

Úpravu 1784 pušek provedla v roce 1928 Česká zbrojovka ve Strakonicích. Úprava pušek spočívala pouze v odstranění drážek v hlavni a přestružení a vyhonování hlavně na vnitřní průměr 9,00 mm.

Převzaté zbraně byly označeny na hlavni a na pouzdře závěru přejímací značkou v podobě čs. lvíčka a písmene S. Původní značení továrna neodstraňovala, ani neměnila výrobní čísla zbraní. Technický předpis pro přejímání ze 7. července 1928 stanovil, že při nastřelování zbraní na vzdálenost 30 metrů musí terč o rozměrech 90 x 120 cm být zasažen alespoň 18 broky z jednoho výstřelu a na dálku 50 m minimálně 12 broky.

Pro strážní útvary naší armády byl vyvinut speciální náboj, který nesl označení: 7,92mm brokový strážní náboj vz. 27. Náboj se skládal z hliníkové střely s dřevěným jádrem a brokové náplně, tvořené broky č. 8. Uloženými ve spalovacím prostoru nábojnice. Od střely oddělovaly brokový sloupec lepenkové kotoučky a plstěná zátka. Náboj obsahoval minimálně 40 broků.

Zdroje:

Různé články na internetu.

Pušky a samopaly, autor: A. B. Žuk, vydalo Naše vojsko.

Vojenský historický ústav AČR - www.vhu.cz


Publikováno: 18. 5. 2016 Autor: Tomáš Žák Sekce: Zbraně a technika

Fotoalbum