Splněný sen

Letectví / Splněný sen

Jan Bém od mládí toužil bydlet na letišti. K tomu však vedla dlouhá cesta. Ale popořadě. V mládí emigroval s rodiči do USA. Zde studoval. Začal pracovat. Dařilo se mu a tak si po nějaké době mohl zaplatit pilotní výcvik. Létá a protože žije na Floridě přeškolí se na hydroplány.

V roce 1987 navštívil Nepál, kde ho napadla myšlenka přeletět himalájské osmitisícovky. O dva roky později přišla u nás sametová revoluce a s ní uvolnění. V té době se už nemusel naplno věnovat svému podnikání. Jezdil do Čech.

Po celou dobu přemýšlel o expedici, která by měla za cíl přeletět himalájské osmitisícovky. S jakým letadlem? Nakonec se rozhodl pro motorové rogalo, protože ho do Himalájí mohl dovést v rozloženém stavu.

V Americe se v té době na motorových rogalech nelétalo. Tak se na nich začal učit létat u nás. Koupil si motorové rogalo. Skamarádil se s Petrem Tůčkem a dalšími rogalisty. Létání na motorových rogalech mu šlo. Účastnil se závodů Masaryk Cross Country a dalších.

Stal se členem národního týmu, který později vedl. To díky své angličtině. Národnímu týmu se věnoval deset let.

V roce 1993 Jan Bém zorganizoval výpravu, která si vytkla za cíl přeletět Mont Everest. Výprava měla motorové rogalo se speciálně upraveným motorem, pro létání ve velkých výškách. Při jeho zkouškách dosahovali výšek přes 8000 m. Bohužel se na motoru vyskytla závada, která přelet Mont Everestu znemožnila.

Výprava měla druhé rezervní motorové rogalo, ale se standardním motorem. S ním Jan Zítka přeletět vrchol Ama Dabtam (výška vrcholu 6812m.) ve výšce 7050m., poblíž Everestu. Pavel Křižan dosáhl výšky 7150m.

V roce 2000 zorganizoval Jan Bém další výpravu do Nepálu. Jejím cílem bylo přeletět Annapurnu I. (její výška 8091m.)

Toto se o jejich přeletu psalo: Členům expedice Annapurna High 2000 se v pátek 29. září 7:40 hod. místního času podařilo překonat světový rekord.

Pilot a vedoucí expedice Jan Bém přeletěl na speciálně upraveném motorovém rogale české výroby první osmitisícovku, vrchol Annapurny I (výška 8091) v Himalájích. Let proběhl v příznivém počasí, nad vrcholem vál ve výšce přeletu 8400m. nad mořem vítr do 90 km za hodinu. Teplota mínus 35 stupňů Celsia. Let trval 1 hod. 35 minut, vrcholu Annapurny I dosáhl po 45 minutách letu z letiště Pokhara v Nepálu.

Po úspěšném přeletu vrcholu Annapurna I a několika letech nad pohořím se české expedici Annapurna High podařilo na motorovém rogale překonat výšku letu 30000 stop nad mořem (9144m.). Výšku překonal pilot Zbyněk Adam 19. října 2000. Při posledním expedičním letu, který proběhl za klidného počasí 21. října přeletěla vrchol Annapurny I, také první žena pilotka Alexandra Tilingerová.

Vraťme se však k nám. V Mukařově koupil, Jan Bém rodičům chatu. Aby měl kde létat s motorovým rogalem, domluvil si v okolí pronájem části pole a stodoly. Zdejší lidé si na jeho létání zvykli.

Jan Bém si chtěl v okolí postavit vlastní letiště pro SLZ. To prozatím nešlo. Žádná půda nebyla na prodej. Přišli restituce, kdy se vraceli pozemky. Některé byli na prodej.

Domluvil se s předsedy tří JZD, aby ho kontaktovali, pokud někdo bude prodávat pozemek použitelný na postavení letiště -plochy SLZ s hangárem.

Dozvěděl se o poli/pozemku, který patřil JZD v likvidaci. JZD pozemek muselo prodat, ale nikdo ho nechtěl koupit. Cena za m2 se zdála všem vysoká. Jan Bém pozemek koupil a začal studovat jakou použít trávu na zatravnění plochy, jaký postavit hangár atd...

Zatravnil pozemek. Postavil první hangár. V něm měl dvě rogala. V té době trávil u nás čtyři až pět měsíců. Zbytek v USA, kde se věnoval svému podnikání.

Vedle dvou motorových rogal si k létání pořizuje TL-132 Condor.

Po nějaké době se rozhodl, že k hangáru postaví dům, aby zde mohl bydlet. Začal s přistavením domu, ale nastal problém s přípojkou elektrického proudu.

Když stavěl hangár nepřipouštěl si problém s přípojkou elektrického proudu. Nejbližší elektrické vedení bylo v Masojedech.

Požádal ČEZ o přípojku elektického proudu. ČEZ mu odpověděl, že to nejde, protože v místě je v stávajícím vedení „podpětí“. Řešit by se to mohlo vybudováním nového elektrického vedení.

To by stálo mnohem víc než kolik investoval do letiště. Situaci tedy řešil použitím agregátů na elektrický proud. Vyzkoušel i větrnou elektrárnu. Později se zjistilo, že se přípojka elektického proudu bude moc udělat.

Při mé návštěvě jsem si prohlédl letadla v obou hangárech, které vidíte na fotografiích. Těchto pár řádků vzniklo na základě rozhovoru autora s panem Janem Bémem, kterému zároveň děkuji za rozhovor. Jeho splněným snem je bydlet na svém letišti.

Plocha SLZ neveřejná Osičiny, dráha 18/36, délka 540m., šířka 30m., povrch tráva.

 

(Článek byl napsán v září 2014, pro tehdejší webové stránky letectvivojenstvi.cz)

 


Publikováno: 23. 2. 2016 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letectví

Fotoalbum