L-29 Delfín první díl

Letadla / L-29 Delfín první díl

Na základě požadavků Ministerstva národní obrany začal v roce 1955 vznikat dvoumístný proudový letoun pro pokračovací výcvik označený C-29. Letoun měl pohánět motor M-710 o tahu 8,8 kN.

Konstrukční práce vedl Ing. Zdeněk Rublič z ústřední letecké konstrukce Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Dalšími jeho (vedoucími) spolupracovníky byli dr. Ing. Josef Hošek, oddělení aerodynamiky, Ing. Jan Hlava, oddělení pevnostních výpočtů a dále pak Ing. Karel Tomáš, který se stal druhým hlavním konstruktérem. Kolektiv rozšířil ještě Ing. Jan Vlček.

V roce 1956 byl dokončen první projekt, který byl předložen velitelství letectva. To vyjádřilo potřebu 100 cvičných letadel a zároveň vzneslo požadavek, aby byl projekt schválen vojenským letectvem SSSR z důvodu exportu do této země i dalších spřátelených zemí. Byla navázána spolupráce s ústavem GAGI (nebo CAGI) v SSSR. Nově se změnilo určení letounu z pokračovacího výcvikového letounu na letoun pro elementární výcvik, což vedlo ke změně takticko-technických požadavků, a bylo doporučeno počítat s výrobou tisíce kusů budoucího letounu. Proto došlo k přepracování projektu.

Následovala výroba zadní části a ocasních ploch v Strojírnách první pětiletky v Kunovicích, odkud byly tyto celky předány do pevnostní zkušebny k provedení zkoušek. Výroba prototypů se mezitím připravovala v prostorách VZLÚ v Letňanech, kde jich vzniklo pět.

Problém byl s vývojem motoru M-701. Proto se počítalo s tím, že první prototyp bude mít britský motor ASV-8 Viper od firmy Amstrong Siddeley Motors Ltd. Dodávka těchto motorů do „nepřátelského“ státu, to byl velký problém. Ministerstvu zahraničního obchodu se až v roce 1958 podařilo získat dva nekompletní motory. Jejich zprovoznění a výroba chybějících částí u nás si vyžádala další čas.

Po usilovné práci byl letový prototyp připraven k zalétání. Poprvé vzlétl 5. dubna 1958 z Kbelského vojenského letiště. V kabině prototypu OK-14 seděl zkušební pilot VZLÚ Rudolf Duchoň. Let proběhl bez větších problémů. Další zkoušky však odhalily různé problémy. Na jejich odstranění se intenzivně pracovalo. Byla například přepracována zadní část trupu s ocasními plochami.

V roce 1960 vzlétl prototyp L-29 poháněný motorem M-701 z Motorletu Praha Jinonice. Zkušební program pokračoval dál. Vzhledem k tomu, že Ing. Z. Rublič a Ing. K. Tomáš odešli do důchodu, byl hlavním konstruktérem jmenován Ing. J. Vlček.

V roce 1961 proběhly velice důležité zkoušky v Moninu SSSR, které měly vybrat cvičný letoun pro státy Varšavské smlouvy. Vybíralo se z prototypů L-29, polského TS-11 a sovětského Jak-32. L-29 nakonec zvítězil i když měl některé nedostatky. Po návratu došlo na základě těchto zjištění k dalším úpravám.

V roce 1962 se rozeběhla výroba nulté ověřovací série deseti letadel v Středočeských strojírnách ve Vodochodech (Aero). Výroba L-29 běží také v Strojírnách první pětiletky v Kunovicích a různé části dodává Rudý Letov. L-29 začíná přebírat Československé vojenské letectvo.

Na základě jeho požadavků vznikají další verze. Fotoprůzkumná L-29R měla pod trupem v místě kabiny osádky umístěnu lafetu/pevný kontejner pro fotopřístroje a kamery. Za pilotem se nacházel prostor operátora, který byl dovybaven přístroji pro navigaci na palubní desce, malým pracovním pultem a ovládáním kamer. Pro zvýšení doletu byly instalovány na konce křídel nádrže.

Později dostaly L-29 podkřídelní závěs pro nesení zábleskových pum nebo raketometu. Také byl vyvinut a odzkoušen kontejner s kulometem MG-17. Požadované zvýšení doletu se vyřešilo umístěním nádrží na závěsníku pod křídlem.

Převzaté L-29 naše letectvo dislokovalo do leteckého učiliště v Košicích a v Prešově. Později do VVLŠ SNP, 2. šlp Košice, 1. šlp Přerov a také k bojovým plukům. Zde sloužily k pokračovacímu výcviku, kondičnímu létání a držely hotovost při ostraze hranic vyzbrojeny kontejnery s raketovou nebo kulometnou výzbrojí.

Verze L-29RS vznikla po havárii L-29R a šlo o její přestavbu. U této verze byl zrušen prostor druhého člena osádky, kamery a další vybavení se přesunulo na podlahu kabiny a z konců křídel se odstranily palivové nádrže.

Tři dobové fotografie sbírka M. Vondráše.

L-29 Delfín byl úspěšným exportním výrobkem našeho leteckého průmyslu. Byl vyvezen do těchto zemí: SSSR, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Nigérie, Ghana, Sýrie, Indonésie, Sjednocená arabská republika, Egypt, Irák, Uganda, Vietnam, Čína.

Technicko-taktická data

délka letounu 10,81 m, rozpětí letounu 10,29 m, výška letounu 3,126 m, prázdná hmotnost 2364 kg, vzletová hmotnost 3324 kg, maximální vodorovná rychlost 610 km/hod., praktický dostup 10900 m.

Za poskytnutí dobových fotografií děkuji M. Vodrášovi. Fotografie z leteckého muzea T. Žák.


Publikováno: 5. 2. 2016 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letadla

Fotoalbum