Arado 96

Letadla / Arado 96

V technickém muzeu v Berlíně je vystaveno Arado 96. Je škoda, že se tento letoun nezachoval v našich muzeích, když byl u nás vyráběn. O to smutnější je, že trup Arada 96, který se po vyřazení od vojenského letectva, u nás zachoval v depozitu jednoho muzea, byl kdysi zlikvidován.

Na vývoji letounu pracoval konstrukční kolektiv pod vedením prof. Waltra Blumeho u firmy Arado Šerme v Babelsbergu u Berlína od roku 1936.

Během letových zkoušek prvního prototypu D-IRUU se ukázalo, že se musí použít silnější motor než byl použitý Argus As 10c o 176 Kw. Úpravou bude muset projít podvozek, který bude mít zvětšený rozchod podvozku.

Práce na úpravě prvního prototypu s výrobou druhého prototypu rychle pokračovaly. Po jejich dokončení mohlo být přikročeno k sérii zkoušek. Na jejíž základě padlo rozhodnutí zahájit začátkem roku 1939 sériovou výrobu ve firmě Arado Flugzeugwerke. Na výrobě se také podílel koncern AEG  továrna Flugzeug Werke v Oschersleben/Bode.

Vzhledem k tomu, že pro první série letounu nebyl k dispozici silnější motor As 410, byl použit motor As 10c. Letoun byl označen Ar 96A-1. Když byli zahájeny dodávky motorů Argus As 410A-1 s automaticky stavitelnou vrtulí, muselo se upravit motorové lože s krytem motoru. Vyrobené letouny se označovali Ar 96B-1. Ze začátku tyto letouny nenesli výzbroj.

Pozdější verze se lišili zástavbou synchronizovaného kulometu MG 17 a fotokulometu. U dvou verzí byli namontovány pumové závěsy. A změny nastali ve vybavení letounu.

Německé továrny byli plně vytíženy válečnou výrobou mnoha typů letadel, proto byla část výroby pro Luftwaffe převedena do protektorátu Čech a Moravy. Továrna Avia zahájila výrobu Arada Ar 96B v roce 1940. První zde vyrobené Arado vzlétlo 5. srpna 1940.

Druhou továrnou, která zavedla výrobu tohoto letounu byla Flugzeugwerke Letov A.G. Sériová výroba se zde rozeběhla v roce 1944.

Skončila okupace a bylo třeba vybudovat naše vojenské letectvo. V rámci výcviku nových pilotů, bylo rozhodnuto zařadit do výzbroje našeho letectva u nás vyráběná cvičná letadla.

Po obnovení výroby letadel v našich leteckých továrnách dostávalo naše vojenské letectvo cvičná letadla C-104 z Aera, C-106 z Otrokovic, C-2 z Avie a Letova.

Nejprve se rozeběhla výroba, spíše dopracování rozestavených draků letounu v Avii. Následně v Letovu. Koncem srpna 1945 byli prováděny první zálety. První Arada 96 dodávaná našemu vojenskému letectvu nebyla vybavena radiostanicí a neměla žádnou výzbroj.

Koncem roku 1945 proběhlo jednání mezi Avii, Letovem a MNO. To stanovilo požadavky na výzbroj a vybavení Arad 96 označených C-2B.

C-2B byli vyzbrojeny jedním kulometem na pravé straně trupu a kamerou. Pod křídly byli umístěny dva bombové závěsy. Výstroj doplňovala radiostanice i záclona pro zakrytí zadního pilotního prostoru pro výcvik létání podle přístrojů.

Na podzim 1946 se začalo nedostávat stavitelných vrtulí Argus pro sériovou výrobu. Letov nabídl svoji na zemi stavitelnou vrtuli. Ta se začala jako nouzové řešení na C-2B montovat. Toto řešení nebylo vhodné a nepříznivě ovlivnilo letové a provozní charakteristiky letounu do doby, než se podařilo vrtule Argus zajistit.

Arada Ar 96B neboli C-2B naší výroby létala v Bulharsku a Maďarsku. Obě země tyto letouny používaly už za války. Výroba C-2B byla ukončena v roce 1950.

Uvádí se, že bylo vyrobeno celkem 11 546 kusů Arad 96.

Arado Ar 96B  
Rozpětí 10,96 m, délka 9,13 m, výška 2,59 m, prázdná hmotnost 1295 kg, letová hmotnost 1819 kg, maximální rychlost 350 km/h., cestovní rychlost 280 km/h.

O leteckém výcviku a použití C-2B u našeho vojenského letectva napíšeme někdy později.


Publikováno: 9. 11. 2015 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letadla

Fotoalbum