Otmar Kučera

Hrdinové oblohy / Otmar Kučera

Narodil se 13.7.1914 v Brně. Zde vychodil školu a vyučil se strojním zámečníkem. Záhy se přihlásil do školy leteckého dorostu, kterou absolvoval v letech 1933-1935. Odtud odešel jako pilot k 8. pozorovací letce 2. leteckého pluku do Olomouce. Následoval kurs nočního létání a poté Stíhací škola v Praze. Otmar Kučera se stal pilotem Avie B-534 u 36. stíhací letky na Slovensku, kde ho také zastihla mobilizace.

V hodnosti četaře odešel 31.12.1939 přes Slovensko do Odboje. Cestou přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko, Řecko, Sýrii, Libanon, Egypt a Alžírsko se v březnu 1940 dostal do Francie. Zde byl zařazen do letecké skupiny v Agde, odkud přešel do Bordeaux k leteckému výcviku. Ten však nedokončil a z poražené Francie odplul do Velké Británie. Po přijetí do řad RAF nastoupil v září 1940 do zkráceného bojového kursu na Hurricany v Sutton Bridge. Od 5.10.1940 je již příslušníkem 111. britské stíhací perutě, s níž se zúčastnil bitvy o Británii. Své první vítězství zaznamenal společně s P/O Simpsonem a Sgt. Mansfeldem 13.11.1940, když sestřelili u skotských břehů Heinkel 111. Ještě zde poškodil Junkers 88, a to 24.3.1941. Další jeho úspěchy následovaly u 312. perutě, k níž přešel v polovině dubna 1941. Při ofenzivních letech nad Francii v létě t.r. pravděpodobně zničil 18. června Bf 109. 3. a 9. července sestřelil po jednom Bf 109. Dalšího nepřítele zničil nad mořem 16.2.1942. Byl to Ju 88. V dubnu 1942 vedla bojová cesta Otmara Kučery k 313. peruti do Hornchurch. Účastnil se velmi těžkých operací nad okupovaným kontinentem. Dne 5. května t. r. sestřeluje Fw 190 a ještě jednoho poškozuje. Na první operační odpočinek odešel k Inspektorátu čs. letectva a po pětiměsíčním působení se 1.1.1943 vrátil zpět k 313. peruti na letiště Churchstanton. Přibívají mu desítky operací. Stává se velitelem letky a 27.9.1943 sestřeluje další Fw 190.

Druhý operační turnus ukončil těsně před invazí do Francie a 1.6.1944 odešel na pět měsíců opět k Inspektorátu. 15.11.1944 se vrátil k „třistatřinátce“ opět, tentokrát jako její velitel. Pod jeho velením se jednotka v rámci čs. stíhacího wingu účastnila v závěrečném období války dálkových doprovodů britských bombardovacích svazů do nitra Německa. Za své působení v RAF vykonal Otmar Kučera 130 letů nad nepřátelské území a celkově nalétal takřka 540 operačních hodin ve třech turnusech.

Poté, co přivedl 313. peruť dne 13. srpna 1945 na pražskou Ruzyni, začal působit ve funkci velitele 7. leteckého pluku „invazního“ v Brně a zároveň zastupoval velitele 3. letecké divize a vedl výcvik pilotů 3. letecké oblasti. To vše až do 15.1.1949, kdy byl pod záminkou služební cesty na Osvětové oddělení hlavního štábu letectva v Praze odvlečen bez udání důvodů do tzv. „Domečku“ na Hradčanech a pět měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě. Poté jej senát státního soudu osvobodil pro nedostatek důkazů obžaloby – z armády byl však vyhozen, degradován a exekučně vystěhován s rodinou přes noc z bytu bez náhrady. Další léta byla velmi těžká. Našel si práci kopáče štěrku u stavebních závodů v Brně, kde se setkal u krumpáče se svými válečnými druhy, piloty Janem Čermákem a Janem Truhlářem. Vystřídal zde ještě místa závozníka a řidiče. Po incidentu s kádrovákem přešel jako izolatér do družstva Izola. Otmar Kučera nositel pěti čs. válečných křížů 1939, pěti čs. medailí Za chrabrost, britského DFC aj. V květnu 1992 mu propůjčil president republiky řád M. R. Štefánika.

Otmar Kučera zemřel 6. června 1995 v Brně.


Publikováno: 22. 10. 2017 Autor: Zdeněk Hurt Sekce: Hrdinové oblohy