Otakar Hrubý

Hrdinové oblohy / Otakar Hrubý

Jeho život je úzce spjat s Novou Pakou, kde se 1.11.1913 narodil. Vychodil zde školu, poté se vyučil strojním zámečníkem, přičemž absolvoval dva roky odborné průmyslové školy. V létech 1932-1934 prošel školou leteckého dorostu v Prostějově, začal létat na pozorovacích letounech a během dvou následujících let se odborně zdokonalil v kursu leteckých střelců a kursu nočního létání. Byl jedním z pilotů, kteří přelétávali ze SSSR první bombardéry SB-2. Po absolvování stíhací školy působil u 1. leteckého pluku.

Z okupované vlasti odešel 4.6.1939 v hodnosti četaře. Z Polska odplul v červnu do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie a v první skupině čs. letců dorazil do alžírského výcvikového střediska v Sidi-bel-Abbés. Po vypuknutí války zahájil 11.9.1939 pilotní výcvik v Blidě a v listopadu t. r. Nastoupil do stíhací školy v Oranu. V květnu 1940 zahájil službu u Groupe de Chasse I/10 v Tunisu, odkud koncem června odplouvá s transportem škpt. Hlobila do anglického Liverpoolu.

Po přijetí do RAF VR byl odeslán do bojového výcviku na Hurricanech k 6. OTU do Sutton Bridge a 11.10.1944 nastoupil k 111. peruti do skotského Dremu. Jednotka v bitvě o Británii po svém nasazení na jihu pokračovala v poněkud pokojnějším severním prostoru britských ostrovů a konala především hlídkovou činnost nad severním mořem. Sgt. O. Hrubý zasáhl úspěšně proti nepříteli s Angličanem Kelletem dne 21. 2. 1941 proti Junkersu 88, který společně poškodili.

Po přezbrojení na Spitfiry se 111. peruť přesunula v druhé polovině roku 1941 na jih a zahájila ofenzivní lety nad okupovanou Evropu. Při boji nad Lamanšským průlivem zničil 4.9.1941 německou stíhačku Messerschmitt 109 a další poškodil při bojových letech 20. září t.r. a 12.2. 1942. Otakar Hrubý se do května 1942 s touto perutí zúčastnil mnoha těžkých bojů a jako jeden z mála přežil. Koncem roku 1941 je povýšen na podporučíka Letectva v záloze a v únoru 1942 je Brity povýšen do hodnosti Pilot Officer.

V polovině června 1943, po necelém měsíci působení u 313. perutě, odešel v rámci operačního odpočinku cvičit mladé stíhače k 57. OTU do Eshottu. Již v prosinci 1942 nastupuje opět k bojovému útvaru -310. peruti. Létá hlídky nad konvoji, účastní se dalších desítek bojových letů nad nepřátelské území. V únoru 1944 byla „třistadesítka“ přezbrojena na výkonnější Spitfiry IX a začala se v sestavě čs. stíhací skupiny, přejmenované na 134. Airfield, připravovat pro invazi do Francie.

Během této grandiózní operace zajišťovala vzdušnou ochranu nad místy vylodění při třech až čtyřech startech denně. Intenzivní bojová činnost skončila pro Otakara Hrubého 3.7.1944 odchodem k čs. depot do Cosfordu. Odtud se vydal k přecvičení na dvoumotorové Oxfordy a Blenheimy, aby mohl pokračovat ve výcviku na nočního stíhače. Avšak tuto osnovu nedokončil a v březnu 1945 se vrátil do čs. depot.

Po skončení války a návratu do vlasti sloužil jako pilot Spitfirů u 1. letecké divize ve Kbelích. Po únoru 1948 byl propuštěn z armády a od roku 1949 bezdůvodně vězněn v TNP Mírov. Po propuštění pracoval jako dělník. Nositel britského záslužného leteckého kříže DFC, pěti čs. válečných křížů 1939 a dalších čs. a spojeneckých vyznamenání se stejně jako jeho kamarádi dočkal v padesátých letech jen opovrhování a ústrků.

Teprve po listopadové revoluci se dočkal zaslouženého ocenění. Byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva v.v. a v květnu 1991 mu president republiky propůjčil řád M. R. Štefánika.


Publikováno: 25. 12. 2016 Autor: Zdeněk Hurt Sekce: Hrdinové oblohy