Miroslav Liškutín

Hrdinové oblohy / Miroslav Liškutín

Narodil se 23.8.1919 ve vesnici Jiříkovice u Brna. Od útlého věku horoval pro letectví. Stavěl vlastní modely a o létání přečetl co se dalo. Vyučil se v brněnské Zbrojovce a po dosažení osmnácti let začal navštěvovat aeroklub na letišti Slatina, kde prodělal pilotní výcvik v rámci Akce 1000 pilotů. Sotva však dokončil druhou část výcviku u 2. leteckého pluku v Olomouci na dvouplošnících Letov Š-328, přišla okupace a všechny naděje zhatila. Cesta do odboje byla nelehká. V případě M. Liškutína vedla přes Polsko, cizineckou legii do Francie. Ani zde nedokončil výcvik na bojového pilota -země kapitulovala.

Po příjezdu do Velké Británie vstupuje do řad RAF, absolvuje zde elementární, pokračovací a bojový výcvik a v srpnu 1941 je přidělen jako operační pilot k britské 145. stíhací peruti na letiště Catterick. Ve zdejší mnohonárodnostní směsici pilotů působí několik měsíců, koncem jednačtyřicátého odjíždí do Skotska. Zde se právě přezbrojuje z Hurricanů na nové Spitfiry VB 312 čs. stíhací peruť. S touto jednotkou spojil zbytek své válečné činnosti. Absolvoval dva operační turnusy, což reprezentuje přes 400 hodin. Účastnil se doprovodů a útočných operací nad okupovanou Evropou, útočil na odpalovací stanoviště německých létacích střel V 1 a hlídkoval při vylodění spojenců v Normandii. Na kontě má dva sestřelené nepřátelské letouny, jednu létající pumu V 1, jeden pravděpodobně sestřelený Fockewulf 190 a dva poškozené. Za svoji úspěšnou činnost obdržel v lednu 1945, tehdy již jako Flight Lieutenant, z rukou maršála Sira Roderica Hilla britský záslužný letecký kříž -DFC.

Po návratu do vlasti cvičí nováčky v aeroklubech v Letňanech a Slatině a roku 1946 nastupuje jako taktický pobočník k 7. stíhacímu pluku do Brna. Je únor 1948. Komunisté se pučem chopili moci a jejich perzekuční metody začínají letci ze Západu pociťovat na vlastní kůži jako první. Liškutín posílá svoji ženu Daphne se synkem do Anglie a později sám přechází hranice do Rakouska. Za pomoci příslušníků RAF se ve Vídni dostává do letounu, který jej dopravil za rodinou. Začal mu nový exil -ten nejdelší.

Vrací se do RAF a k aktivnímu létání. Prochází školou instruktorů v Little Rissingtonu. Školí žáky na Wellingtonech a proudových Meteorech u pokračovací letecké školy ve Finningley a poté přechází na Střední východ, kde působí jako učitel létání. Po návratu do Británie se koncem padesátých let stává velitelem A letky u 85. noční stíhací perutě. Po odchodu z RAF pokračuje v instruktorské činnosti až do roku 1979. Zprvu na půdě školy dopravních pilotů v Hambla, dále u pilotní školy v Eastleigh, leteckou kariéru zakončil v Zambii na letišti Lusaka u Zambia Air Services Training Institute. Za službu v RAF po válce obdržel v Buckinghamském paláci letecký kříž AFC.

V šedesátých letech se vrací zpátky do Anglie, kde se začíná věnovat literární tvorbě. V Británii mu vyšly dvě vzpomínkové knihy. „Challenge in the Air (nakl. W. Kimber) a Až nad oblaků lem (Consort Print) v češtině. V roce 1991 je morálně a politicky rehabilitován a je mu přiznána hodnost plukovníka letectva ve výslužbě.


Publikováno: 31. 1. 2018 Autor: Zdeněk Hurt Sekce: Hrdinové oblohy