Jaroslav Hlaďo

Hrdinové oblohy / Jaroslav Hlaďo

Narodil se v Novém Jičíně dne 8. 5. 1913. Po absolvování reálného gymnázia s maturitou se přihlásil dobrovolně do armády a v letech 1931-1932 prošel školou důstojníků pěchoty v záloze. Odtud pokračoval v leteckém oddělení Vojenské akademie. Po vyřazení v hodnosti poručíka letectva a ukončení aplikačního leteckého kursu v Prostějově začala jeho slibně se vyvíjející letecká kariéra. Po absolvování stíhací školy nastoupil k letce do Prahy, kde si ho por. Fr. Novák vybral do své akrobatické skupiny. Roku 1937 se na leteckých závodech v Curychu umístil s Avií B-534 na čelných místech. Za mobilizace velel 42. letce se stíhačkami stejného typu.

Po okupaci přešel do Kunovic, začal zalétávat Avie 534 a s jednou z nich 27. 8. 1940 ulétl do SSSR. Zde byl okamžitě zatčen pro podezření ze špionáže. Ze stejných důvodů prošel věznicemi ve Stanislavi, Kyjevě, Moskvě a jejím okolí. Až teprve 15. 8. 1941 byl převezen na čs. vojenskou misi v Moskvě a záhy přidělen do speciálního leteckého výcviku k letce NKVD.

Z přístavu Murmansk odplul s dalšími čs. letci na strastiplnou cestu do Velké Británie na palubě křižníku Edinburgh, který byl torpédován a nakonec potopen nepřítelem. Je zachráněn a 5. 5. 1942 se v Murmansku naloďuje na křižník Trinidad, ale ani jemu není dopřáno klidné plavby. Při bombardování zahynuli tři letci z jeho skupiny. Dne 19. května konečně vstoupil na britskou půdu, je odeslán do Czechoslovak Depot v St. Athanu a začátkem srpna zahajuje jako Pilot Officer pokračovací výcvik na strojích Miles Master v Tern Hillu. Pokračoval stíhacím kursem u 61. OTU na Spitfirech.

Od ledna do března 1943 začal operačně létat na Spitfirech V. u 131. britské perutě a poté je přesunut do Hornchurch k 122. peruti „City of Bombay“ na Spitfiry IX. Účastnil se náročných operací nad Francií, Belgií a Holandskem. Dne 13. 5. 1943 při doprovodu amerických bombardérů B-17 Flying Fortress poškodil při souboji stíhačku Fw 190. To již druhý den působil u 222. „Natal“ Squadron ze základny Martlesham Heath, vybavené taktéž nejnovější verzí Spitfiru. Když odtud v listopadu 1943 odcházel na operační odpočinek, měl již vykonáno úctyhodných 125 letů nad nepřátelským územím. Poté až do dubna 1944 pracoval jako styčný důstojník u velitelství 11. stíhací skupiny RAF.

15. května t.r. je ustanoven velitelem 312. čs. stíhací perutě. S ní se účastnil operací během invaze do Francie a stíhací podpory výsadkové operace „Market Garden“ v prostoru Arnhemu. Od 15. 11. 1944 převzal velení celé čs. stíhací skupiny, která se až do skončení války podílela na dálkových doprovodných letech bombardovacích svazů nad územím Německa.

Válka skončila a čs. letci se připravovali na návrat do vlasti. Pplk. Jaroslav Hlaďo přivedl 13. 8. 1945 na pražskou Ruzyni první velkou skupinu čs. Spitfirů. V osvobozené vlasti se stává velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích. Odlétal nejvíce sweepů nad okupovaným územím v počtu 281, což je mezi našimi stíhači jasné prvenství. Za svou bojovou činnost a velitelské schopnosti byl vyznamenán m.j. Šesti čs. válečnými kříži 1939, Francouzským válečným křížem, řádem Čestné legie a britskými DFC, DSO a OBE.

Po roce 1948, kdy bylo J. Hlaďovi zakázáno létat, vyučoval na vojenské škole a v šedesátých létech byl pověřen funkcí zástupce čs. armády při předávání dodávek cvičných proudových letounů L-29 Delfín v Indonésii a Ugandě. Po odchodu do důchodu napsal vzpomínkový rukopis, který dosud čeká na své vydání. Jaroslav Hlaďo zemřel 21. 1. 1990 v Praze. Dne 1. 1. 1991 byl povýšen presidentem republiky do hodnosti generálmajora letectva in memoriam.


Publikováno: 16. 8. 2016 Autor: Zdeněk Hurt Sekce: Hrdinové oblohy