Emil Foit

Hrdinové oblohy / Emil Foit

Narodil se v Brně 12. 3. 1913. V letech 1934-1938 absolvoval postupně školu důstojníků letectva v záloze, Vojenskou akademii v Hranicích a aplikační kurs důstojníků letectva v Prostějově. Po příchodu Němců byl jedním z prvních, kteří odešli do odboje. Republiku opustil již 7. 5. 1939.

Přes Polsko Francii se v srpnu t. r. dostal se skupinou čs. letců do alžírského Sidi-bel- Abbes jako dočasný příslušník cizinecké legie. Záhy však začala válka a tak podle litery dohody odjíždí 3. 9. 1939 přes Tunis k leteckému výcviku do Blidy, později absolvoval stíhací školu v Oránu na strojích Morane 406.

Od dubna 1940 do 2. července létal na stejném typu letounu jako operační pilot u stíhací jednotky Groupe de Chasse I/9 v Tunisku, poté odplouvá z přístavu Casablanky do Velké Británie.

V srpnu 1940 prošel soustřeďovacím táborem v Cholmondeley a právě zřízeným Czechoslovak Depot v Cosfordu, kde byl také přijat do RAF VR jako Pilot Officer. Po bojovém výcviku na Hurricanech působil několik dní u 85. perutě a 22. 10. 1940 přišel do Duxfordu k první čs. stíhací peruti č. 310.

Zasáhl s ní do posledních dní bitvy o Británii a v únoru 1942 se stává velitelem B letky. Dne 15. 1. 1943 je jmenován velitelem celé perutě a tuto funkci vykonává až do března následujícího roku.

Za svého dlouhého působení u „třistadesítky“ sestřelil Emil Foit 2 ½ a poškodil pět nepřátelských letounů. V prosinci 1944 byl vyznamenán britským záslužným leteckým křížem DFC. Přibyl mu k jeho dosavadním třem čs. válečným křížům 1939 a dvěma medailím Za chrabrost. Po odchodu od perutě pracoval na Inspektorátu čs. letectva.

V osvobozené ČSR velel 10. stíhacímu pluku na letišti Kbely, vyzbrojeném Spitfiry. Přišel však rok 1948 provázený perzekucemi letců ze Západu. Foit se rozhodl pro odchod za hranice podruhé a vrátil se do Británie i k RAF, kde začal opět létat. Zemřel ve Velké Británii 18. 6. 1986.


Publikováno: 8. 6. 2016 Autor: Zdeněk Hurt Sekce: Hrdinové oblohy